Povídáme si s Petty o... dozvíte se v článku :)
Zdravím!
Dneska to není tak klasický článek, jako spíš kecání :D A dnešní téma je... STRACH
Je hned několik typů strachu.
Strach z-
•určité osoby
•věci
•zvířete
•místa
•činnosti
a tak dále.
Ale pak taky existuje takový druh a tomu já říkám 'neustálý strach'. Tím myslím, že se někdo něčeho bojí a bojí se toho tak, že nemyslí na nic jiného a všechno ostatní jde stranou.
Příklad-
Paní učitelka dětem oznámila, že příští týden budou na známky šplhat po laně. Hanička je stydlivá a tak se bojí. Myslí na to den co den a v hlavě se jí pořád promítá, jak se ztrapní. Nemyslí na nic jiného. Během týdne ve škole dostane hodně čtverek a pětek. Když potom v tělocviku přijde na řadu ona, rozbrečí se, protože byla celý týden ve velkém stresu.
No a takhle nějak to chodí. A víte, proč Hanička dostala během týdne hodně čtverek a pětek? Protože se nesoustředila a myslela jen na ten strach. Strach z činnosti- jak už jsem říkala, tohle je dost častý případ. Většinou, když ve škole myslíte na něco jiného než na učení, vaše známky se na tom projeví.
Hanička se totiž doma celý ten týden neučila, protože myslela jen na tělocvik a bála se. Jenže otázkou je, čeho se bála?
• Ztrapnění
• Že se má předvíst před ostatními dětmi
• Že jí šplhání po laně nejde
• Je stydlivá
No a když tyhle čtyři věci smícháte dohromady, vznikne vám odpoveď. Prostě se bála toho, že se jí děti budou smát, protože jí to nejde a bude ztrapněná.
A to je ten problém. Bála se, že ji děti nebudou chápat. Že se jí budou smát. Řešení? Jedno slovo=POSMĚCH. Tak to často bývá. Většinou jsou ve třídě kategorie. V učení se to dělí na ty nadprůměrné, průměrné a podprůměrné, ale ve fyzických činnostech je tomu už trochu jinak. To se to dělí na ty výborné a nemehla.
Jenže lidi, musíte chápat, že tělocvik v životě nebude to nejdůležitější! Nemůžete soudit lidi podle toho, jestli umí vyšplhat na lano nebo neumí. Jestli umí vyřešit matematický 'oříšek' nebo neumí. Každý něco umíme, každý jsme něčím důležití.
Na to pamatujte, 'přátelé'. Teď se ještě vrátím k tomu příkladu o Haničce. Je důležité se nějakým způsobem uklidnit, aby jste nebyly pod takovým tlakem, protože to není dobré jak na vaše zdraví tak ani na soustředění. Neznám nikoho, kdo by se uměl soustředit na dvě věci naráz a dělat je obě dobře. Nebo i více věcí. Vy snad ano?
Je třeba dobré si říct:'Klid, je to jen tělocvik. Když mi to nejde, tak se aspoň budu snažit.' a potom začít myslet na něco jiného. Mimojiné stres vám může způsobit i nějaké bolesti. Např. bolest břicha nebo migrénu. Věřte mi, že migréna není nic dobrého! Šíleně vás při ní bolí hlava...brrr.... migrénu jsem už několikrát měla a z vlastních zkušeností vám mohu říct, že je to opravdu velká bolest.
Teď trochu k jinému tématu, i když celkem podobnému stresu apod. A to je to, že lidé bývají často posuzovaní podle vzhledu. Řeknu vám zase jiný příklad:
Klára má 60 kg,je jí 11 let a má hodně problematickou pleť. Má nadváhu a ví to, ovšem není jí přijemné, když jí to někdo říká. Přestupuje na jinou školu do jiné třídy mezi nové děti. Když ovšem 1.září přijde do nové školy, všichni se jí začnou smát, jak je škaredá. Klárku to zamrzí a na místě se rozbrečí.
No? Co na to říkáte? A teď popravdě, smáli by jste se takové holčičce? Přiznejte si to a jestli by jste se jí smáli, tak se nad sebou teď vážně zamyslete.
Existují dva druhy ubližování. A to fyzické a psychické (ano, psychické je opravdu po 'ch' měkké 'i', ale to je jen vyjímka). Někdy to psychické ubližování je mnohem horší než to fyzické. Protože když k vám někdo přijde a začne vás urážet a posmívat se vám, tak vám to asi nebude moc přijemné, že ne? Úplně to nejhorší psychické ubližování je, když někdo uráží vaši rodinu. Opravdu nevím, proč to takovýhle lidé dělají. Dělá jim to dobře? Mají radost, když brečíte? Asi ano... Je to až smutné, že se takhle někdo chová, ale bohužel se takovýto lidé najdou.
Pak je tu také taková podkategorie- pomlouvání. Myslím, že mnoho z nás se už s pomlouváním setkalo, ale někteří lidé si myslí, že pomlouvání je už cokoliv. Bohužel, pomlouvání k životu patří. Pomlouvání je zkráceně řečeno kritizování určité osoby, věci, zvířete atd. Lidé na vás mohou pomlouvat vzhled, chování, postavu, známky, jak jste dobří/špatní v... (čemkoliv) atd.
Ale musíte si uvědomit, že když vás lidé pomlouvají, tak vám zdřejmě něco závidí. Což znamená, že jste lepší, než oni. A né se kvůli tomu sesypat a brečet. To je špatný přístup.
Mnoho lidí si myslí, že když za někým přijdou a zeptají se ho, jestli ho/ji opravdu pomlouvá, tak že vám řekne pravdu. Ale to není pravda. Myslím si, že většina lidí se nepřizná. Někdo jo, někdo ne. To záleží, jakou má odvahu vám to říct do očí.
Pomlouvání je celkem velké téma a proto o něm udělám (možná) někdy samostatný článek, ještě uvidím. Pro dnešek by to byůo všechno. Doufám, že se vám článek líbil a přeji vám krásný zbytek dne!
Petty ♥